Kukla

Po žranici na tetině oslavě, ten flambovaný byl famózní a euforii z toho, že kdybych našel ochotný doprovod mohl jsem být v říjnu na estonském festivalu, kam jsem byl poznám někým, kdo mě chce vidět, přišel útlum.

Nejsem si už jistý deníkem veřejným na internetu ani tím, že chci psát pod tímhle nickem, který se na minulém portálu pokouší jistá blogerka poškodit včetně blogů, na kterých jsem pomáhal. Začínám mít dojem, že začnu od začátku. Nevím jestli dneska bude dávat smysl co píšu, po tom sladkém mi je blbě :D v koupelně je plno, neudělám si čaj a do toho se my myšlenky míchají a přeskakují přes sebe.

Poškodit ve smyslu pověsti.

Z mnoha miliónů důvodů bych rád restartoval můj život.

Chci konečně vydat tu knížku a brát psaní mnohem víc vážně. Jsem zakuklený motýl, vylíhnu se v sebe sama dřív než jsem myslel.

Budu mít blog, budu psát ale chci začít od začátku. To pozvání mi změnilo pohled. Je na čase žít. Omlouvám se, musím kuklit, motýla od housenky těžko rozeznáte, jen znalí vědí která ke kterému patřila, ale jedno vím jistě, zůstanu v této zahradě, na tomto portálu se mi líbí, víc na tom před tím.... Neloučím se.... Jen.... Ti co mě znají mě poznají. Díky že jste mi dali chuť zase psát, teď ale musím spát....